Orient po domácku

26. dubna 2007 v 10:51 | MurkaEva |  Děti
Přiznám se, že s tímto článkem mám problém ( Kam ho zařadit?), ale nakonec jsem jej umístila sem.
Jak jsem se již zmínila miluju orientální tanec. Chytil mě neskutečnou silou a nepouští. Bohužel rok jsem na hodině nebyla a doufám, že po prázdninách se budu moct vrátit. Zdravotní potíže si počíhají na každého.
Nicméně tanec mi moc chybí a tak téměř denně "trénuji" doma. Jen tak po pěti, deseti minutách. Často ale bez šátku, protože mé robátko spí a penízky jsou pěkně hlučná záležitost, zvlášť v malém bytě. Muziku k tanci poslouchám téměř pořád, protože mi žádná jiná neumí navodit takové pocity štěstí a klidu. Teď opět poslouchám Loreenu McKennitt a její The book of secrets. Je to prostě dokonalé CD a hlavně dokonalá interpretka. Akorát mi začala oblíbená skladba Marco Polo.
Asi před půl hodinou jsem si tohle CD postila a protáhla se při úvodní skladbě jako na hodině tance. Uvázala si šátek ( je dopoledne a energie mého syna je v plném proudu) a pomalu jsem zkoušela to co si z hodin pamatuji. Jedna skladba, druhá a najednou mi Adámek stojí za zády, fascinován penízky a jejich zvuky. Tahá a chce abych stála. Mamíííííí, mamííííííííí, mááááámííííííííí. A tak jsem nevydržela a šátek mu odevzdala a pokračuji bez něj. Adámek křepčí po obýváčku a chrastí šátkem, ovšem mimo rytmus. Musím zesílit hudbu, omezit nejdřív kroky a pak pohyb, protože dítko se mi všude motá a nadšeně třepe šátkem. Nakonec ho tahá za sebou a je nadšen. Nutí mě se obout, pak pít a nakonec chápu, že tančit mi prostě nedovolí. Usedám k PC a mé zlaté zlatíčko usedá na sedačku a hraje si dál s penízkovým šátkem. Nevím co si myslet......Asi chtěl tančit také a když jsem si sedla, šel si odpočinout společně...... Tak sbohem chvilko orientu domácího.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama